Odvážíte si přiznat, že za zubní kaz dítěte mohou rodiče?

Našel zubní lékař vašemu dítěti zubní kazy a kámen? Asi to neuslyšíte rádi, ale za zubní kaz vašeho dítěte mohou rodiče. Proč tomu tak je? Pojďme se nato podívat už od miminka.

Ústní hygiena u miminek

miminko_cisteni_zubuMálo kdo ví, že dítě se rodí se sterilní dutinou ústní. To se po pár hodinách mění. Všechno s čím se dostane novorozenec do kontaktu – od matky, tatínka, přes tramvaj plnou lidí až po klíče, které si dítě strká do pusy, hraje roli při osídlování dutiny ústní.

Zabránit se tomu nedá a ani by to nebylo dobře. Bakterie nezbytně potřebujeme pro život. Žijeme s nimi v symbióze. Ale různých bakterií je mnoho a měly by být ty správné „hodné“ na tom správném místě. Doporučuje se neolizovat dítěti dudlík, když upadne na zem. Samozřejmě záleží na tom, kam spadne, a za jak dlouho jej zvedneme. Pravdou je, že bakterie, které se dostávají do úst miminka, pocházejí z úst jeho nejbližších, tedy rodičů. A v momentě, kdy dítě přijde do většího kolektivu, předávání bakterií pokračuje a to i opačným směrem, tedy z dítěte na rodiče. Pokud mají rodiče zkažené zuby nebo nemocné dásně, do úst dítěte se přenesou i „zlé“ bakterie.

Zubním kazem trpí pouze lidé

Nejbližší kontakt s novorozencem mají rodiče. Ti by měli mít zdravý chrup a vyřešené všechny kazy. Geny, které rádi často obviňujeme, mohou ovlivnit třeba tvar či postavení zubů, ale ne primárně vznik zubného kazu.

Ano, je pravda, že v celé živočišné říši je zubním kazem postižen pouze člověk. Pouze u lidí se totiž vyskytují specifické bakterie, které jsou za zubní kaz odpovědné. Tyto kazotvorné bakterie se do úst dítěte přenesou vždy. Zda kaz vznikne, nebo nikoliv, záleží pouze na tom, zda těmto bakteriím dáme příležitost kaz vytvořit. Kromě pravidelného čištění zubů je nutné držet tyto bakterie o hladu. V praxi to znamená například nenamáčet dudlík do cukru nebo medu. Nočním nápojem by měla být voda nebo neslazený čaj. Po cukru se totiž bakteriím dobře daří a jejich množství rapidně stoupá.

Kromě toho, že se staneme rodičem (uklízečkou, kuchařkou, vychovatelkou, …) na plný úvazek, staneme se na několik let i osobním čističem zubů svých dětí. Jestliže se chceme v budoucnu vyhnout kazům u dítěte, musíme stavět na dobrých základech už od začátku. Novorozencům bychom měli 2x denně vytírat dutinu ústní například gázou (nebo je možné použít i prsťáček). Už to je první snaha rozvinout u dětí návyk čištění zubů.

Pravidelné čistění už od prvních zoubků

S prvními zoubky musíme k čištění používat i zubní kartáček. Ne vždy je jednoduché řádně první zoubky vyčistit. Spolupráci dítěte nemůžeme očekávat, ale od tohoto okamžiku jsme doslova odpovědní za případný kaz.

zubní kaz u detíDva a více zubů znamená přítomnost mezizubního prostoru a retenční místo pro povlaky a bakterie. Jsou-li zuby u sebe, přibývá další pomůcka k čištění – zubní nit. Zpočátku je vhodnější tzv. flosspick (easy flosser) – kousek nitě napnutý v plastovém držáku.

Mléčný chrup je obvykle do tří let plně osazený 20 zuby. Stále dítěti čistíme zuby 2x denně kartáčkem.

Důležité je hlavně večerní čištění, kdy se věnujeme i mezizubním prostorám (zubní nit, případně jemný mezizubní kartáček). Po večerním čistění už dítě nic nejí a nepije sladké nápoje, to asi každý ví…

Pane doktore, já mu to pořád říkám, ať si čistí zuby!

Musíme si uvědomit, že dítě není malý dospělý, neuvědomuje si plně všechny aspekty a důsledky svého chování a mimo jiné nemá dovyvinutou jemnou motoriku. Dítě nerozumí větě „Když si nebudeš čistit zuby, tak ti ve dvaceti vypadají.“ Neuvědomuje si zcela čas a není schopné domyslet důsledky svých činů (nečištění zubů). Náš úděl „čističe“ nekončí ani v šesti letech, kdy se na dítě navalí další povinnosti a vedeme ho k samostatnosti. Pořád jsme jako rodiče zodpovědní za zdraví a čistotu zubů svého dítěte.

Kdy je dítě schopné plně pochopit důležitost zdravého chrupu a je motoricky schopné provádět čištění samostatně? To je individuální, ale nemůžeme to očekávat dřív než v 10-12 letech. Ano, takhle dlouho. Ani potom si neodpočineme večer od kontrolování a dočišťování.

Pane doktore, museli jsme přijít, bolí ho zub

Nečekejte s návštěvou zubního lékaře do tří let. Nečekejte s návštěvou do šesti let. Nečekejte na první bolest. I prořezávání zubů může potrápit dítě i rodiče.

Kdy tedy k zubaři poprvé? Je dobré dítě seznamovat dítě s prostředím ordinace v období, kdy ho nic netrápí a nebolí a to opakovaně. Můžete ho vzít sebou třeba na prevenci. My se na to předem připravíme a pokusíme se navázat s dítětem první kontakt, přátelský a informativní, než že bychom hned brali do ruky zrcátko a sondu. A měli bychom se v ordinaci vídat pravidelně. Jsme tu pro vás, abychom společnými silami problémům se zuby předešli. Není v ničím zájmu jen hasit problémy.

Když neotevřeš pusu, tak ti nekoupím tu panenku, co jsem ti slíbila

Vydírat, uplácet, strašit, vyhrožovat – může sice někdy fungovat, ale není to ideální přístup. Když se zubní lékař navštěvuje opravdu od raného věku, nepotřebuje vysvětlení od rodiče, co se bude v ordinaci dít a proč tam musí.

Když už se ale přeci jen chystáte poprvé s problémem, zde je několik rad, čemu se vyhnout:

  • „Neboj, to nebolí. “ Dítě automaticky napadne: Proč by to mělo bolet?
  • „Nic se nebude dělat, pan doktor se jen podívá, dnes se vrtat nebude.“ Neslibujte, co nedokážete ovlivnit ani zaručit.
  • „Když teď otevřeš paní doktorce pusu, aby se podívala, tak ti koupím tu panenku jak jsem ti slíbila.“ Spolupracovat a naučit se překonat strach nepomůže žádný příslib, navíc dítěti ukazujeme, že je to výjimečný stav, který si zaslouží dárek. Při tom chodit k zubaři je běžná věc, jako umýt si ruce nebo chodit do školy. Podmiňování splnění úkolu profitem třeba panenkou není vhodné. Naopak pochvalou nemusíme šetřit.

Jak tedy dítě připravit na návštěvu zubní ordinace? Existují pohádky nebo knížky, kdy hlavního hrdinu bolí zub a musí se nechat ošetřit. Projeví statečnost, chvíli vydrží i nepříjemné a pak se vesele těší z nového hezkého zubu.Třeba tato o vlkovi, který šišlal. Toto knihu najdete i u nás ve Studiu 32 (v čekárně k přečtení).

Autor: Sabína Gelatková DiS.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*