Kouření může poškozovat zubní zdraví, a přitom problém dlouho nemusí být na první pohled vidět. Co se tedy v ústech kuřáka skutečně děje? Proč mají kuřáci vyšší riziko parodontitidy, hůře se jim hojí rány a častěji se potýkají s komplikacemi kolem implantátů? A co se začne měnit, když člověk kouření omezí nebo s ním úplně přestane?
Většina lidí ví, že kouření zvyšuje riziko rakoviny, infarktu nebo onemocnění plic. Méně se ale mluví o tom, jak výrazně ovlivňuje zdraví dutiny ústní.
-
- Kouření v Česku
- Kouření není bez rizika
- Co vlastně cigaretový kouř dělá v ústech?
- Proč mají kuřáci častěji parodontitidu?
- Kouření a zubní kaz: jak spolu souvisí?
- Proč se kuřákům hůř hojí rány?
- Je pravda, že kouření zvyšuje riziko komplikací u implantátů?
- Kouření a rakovina dutiny ústní
- Proč mají kuřáci častěji zápach z úst a pigmentace?
- Kouření a dávivý reflex
- Pomůže omezení kouření, nebo je nutné přestat úplně?
- A co elektronické cigarety a zahřívaný tabák?
- Co může kuřák udělat pro své zuby?
Kouření v Česku: už dávno nejde jen o cigarety
Podle Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu (NAUTA) za rok 2025 užívá v České republice nějakou formu nikotinu alespoň jednou měsíčně 29,5 % lidí ve věku 15 let a více.
Klasické tabákové výrobky kouří přibližně 22 % populace, elektronické cigarety používá 12 %, zahřívaný tabák 5 % a nikotinové sáčky přibližně 3 %. Část uživatelů přitom jednotlivé výrobky kombinuje, proto tato čísla nelze jednoduše sčítat.
Kouření není bez rizika
Ve stomatologii patří kouření mezi významné rizikové faktory pro:
- parodontitidu
- ztrátu zubů
- horší hojení
- vznik chronických zánětů kolem zubů (apikální periodontitida)
- komplikace při implantologické léčbě
- vznik přednádorových změn
- chronický zápach z úst.
Řada těchto změn přitom může dlouho probíhat bez výrazných příznaků.
Navíc kuřáci mívají vyšší dávivý reflex, což komplikuje jakékoliv ošetření.
Co vlastně cigaretový kouř dělá v ústech?
Cigaretový kouř obsahuje tisíce chemických látek, z nichž mnoho působí toxicky nebo dráždivě na tkáně dutiny ústní. Současně dochází:
- k vysušování sliznic
- ke změnám složení slin
- ke zhoršení prokrvení
- k omezení obranyschopnosti tkání
- a ke změnám prostředí v dutině ústní.
Výsledkem jsou horší podmínky pro přirozenou obranu, i regeneraci tkání.
Proč mají kuřáci častěji parodontitidu?
Parodontitida je chronické zánětlivé onemocnění tkání, které drží zub v kosti. Právě kouření patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory jejího vzniku i zhoršování.
Nikotin a další látky obsažené v tabákovém kouři způsobují stažení cév. Tkáně jsou následně hůře prokrvené a dostává se k nim méně kyslíku. Kouření zároveň negativně ovlivňuje obranyschopnost organismu a schopnost tkání reagovat na bakteriální zánět.
Parodontitida proto může u kuřáků postupovat rychleji a vést k větší ztrátě tkání, které zuby drží.
Kouření a zubní kaz: jak spolu souvisí?
Kouření může ovlivňovat množství i složení slin. Sliny přitom mají velmi důležitou ochrannou funkci:
- omývají povrch zubů
- neutralizují kyselé prostředí
- a pomáhají chránit sklovinu.
Pokud jsou tyto přirozené obranné mechanismy narušené, mohou vznikat příznivější podmínky pro hromadění zubního plaku a vznik zubního kazu.
U kuřáků mohou být problémem zejména kazy v oblasti krčků zubů, kde se zubní plak snadno hromadí.
Proč se kuřákům hůř hojí rány?
Kouření výrazně ovlivňuje hojení tkání. Kvůli horšímu prokrvení se do rány dostane méně kyslíku a živin, které jsou pro regeneraci důležité.
Vyšší riziko komplikací proto může nastat například:
- po extrakci zubu
- po chirurgických výkonech
- při implantologické léčbě
- nebo po parodontologických zákrocích.
Právě proto je kouření důležitým faktorem, který zubní lékař před plánovaným chirurgickým výkonem zohledňuje.
Je pravda, že kouření zvyšuje riziko komplikací u implantátů?
Ano. Kouření může negativně ovlivnit nejen hojení po zavedení implantátu, ale hlavně dlouhodobý stav tkání v jeho okolí.
Důvodem je kombinace:
- horšího hojení
- zhoršeného prokrvení
- oslabené obranyschopnosti tkání
- a vyššího rizika zánětlivých komplikací.
To neznamená, že kuřák nemůže mít zubní implantát. Riziko komplikací je ale vyšší a pacient by o něm měl vědět ještě před zahájením léčby.
Implantáty u kuřáků častěji postihuje tzv. periimplantitida. Jde zánětlivé onemocnění postihující měkké tkáně a kost v okolí zubního implantátu. Bez včasné léčby vede k úbytku kosti a ztrátě implantátu. Periimplantitida je obdoba parodontidy, která souvisí ze zuby.
Kouření a rakovina dutiny ústní
Kouření patří mezi významné rizikové faktory vzniku nádorových i přednádorových změn v dutině ústní. Jednou z takových změn může být například leukoplakie, která se projevuje jako bělavá plocha na sliznici a vyžaduje odborné posouzení.
Dalším významným rizikovým faktorem je alkohol. Kombinace pravidelného kouření a konzumace alkoholu riziko dále zvyšuje. Právě proto je při preventivních stomatologických prohlídkách důležité kontrolovat nejen zuby a dásně, ale také sliznice celé dutiny ústní.
Proč mají kuřáci častěji zápach z úst a pigmentace?
Kouření podporuje usazování pigmentů na povrchu zubů a zároveň může přispívat k vysychání dutiny ústní.
Výsledkem může být:
- výraznější zápach z úst
- větší množství povlaků
- tmavé pigmentace na povrchu zubů
- a častější potřeba profesionálního odstranění těchto nánosů.
Pigmentace samotné nemusí znamenat poškození zubu, mohou ale výrazně ovlivnit jeho vzhled.
Kouření a dávivý reflex
U kuřáků často vidíme zvýšený dávivý reflex. Zvýšený dávivý reflex v důsledku potencuje problémy s ústním zdravím.
Díky zvýšenému dávivému reflexu dochází k horšímu čištění zubů zejména v zadních úsecích chrupu, což vede k rozvoji onemocnění dásní – parodontitidě, periimplantitidě a zvýšení kazivosti zubů se všemi důsledky. Jindy běžná ošetření se pak stávají díky vysokému dávivému reflexu téměř neproveditelná.
Pokud stav dojde až k potřebě snímatelné náhrady chrupu, je tento typ náhrady pro pacienty s vysokým dávivým reflexem nepoužitelný. Tito pacienti pak často končí bezzubí. Bezzubost není jen estetická újma. Bezzubí pacienti se v průměru dožívají o několik let méně, než pacienti se zuby nebo zubními náhradami.
Pomůže omezení kouření, nebo je nutné přestat úplně?
Každé omezení počtu vykouřených cigaret snižuje množství škodlivin, kterým je organismus vystaven. Největší přínos pro zdraví dutiny ústní i celého organismu má samozřejmě úplné ukončení kouření.
Závislost na nikotinu může být velmi silná a odvykání není vždy jednoduché. Pomoci mohou například:
- centra pro odvykání kouření
- nikotinová substituce
- odborné poradenství
- nebo další možnosti léčby závislosti doporučené lékařem.
Mnoho lidí potřebuje k úplnému ukončení kouření více pokusů.
A co elektronické cigarety a zahřívaný tabák?
Klasické cigarety dnes nejsou jediným způsobem užívání nikotinu. Stále častěji se setkáváme s elektronickými cigaretami (vapingem) a výrobky se zahřívaným tabákem. Někdy bývají vnímány jako „zdravější“ nebo dokonce neškodná alternativa klasického kouření. Bez rizika ale nejsou.
U elektronických cigaret sice nedochází ke spalování tabáku, vznikající aerosol však může obsahovat nikotin a další látky, které přicházejí do přímého kontaktu se sliznicemi dutiny ústní. Vaping může přispívat k suchosti v ústech a ovlivňovat prostředí dutiny ústní. Nikotin navíc působí na cévy a může nepříznivě ovlivňovat prokrvení a hojení tkání.
U zahřívaného tabáku se tabák nespaluje, ale zahřívá. Tím může vznikat méně některých škodlivých látek než při kouření klasických cigaret, neznamená to však, že je jeho používání pro dásně, sliznice nebo hojení bezpečné. I zde je uživatel vystaven nikotinu a dalším látkám obsaženým v aerosolu.
U novějších nikotinových výrobků navíc zatím nejsou k dispozici stejně dlouhodobá data jako u klasických cigaret. Proto bohužel nelze jednoduše říci, jak se jejich používání po desítkách let projeví na zdraví dutiny ústní.
Co může kuřák udělat pro své zuby?
Pokud kouříte, je důležité:
- chodit pravidelně na preventivní prohlídky a na dentální hygienu
- věnovat zvýšenou pozornost domácí péči
- a neodkládat kontrolu u lékaře při změnách na dásních nebo sliznicích.
Právě pravidelné kontroly často umožní zachytit první změny ještě ve fázi, kdy je možné problém dobře řešit.
Ve Studiu 32 se při preventivních prohlídkách nezaměřujeme pouze na zubní kaz. Sledujeme také stav dásní, sliznic a celé dutiny ústní právě proto, že některé problémy spojené s kouřením mohou dlouho probíhat bez výrazných příznaků.
Tento odborný příspěvek pro Vás připravila Andrea Plachá DiS., dentální hygienistka a další odborný tým Studia 32
