Ač se nám to líbí nebo ne, plasty potkáme i v zubním lékařství všude. Mohou mít tyto materiály negativní efekt na naše zdraví? Pojďme se podívat na složení a vlastnosti jednotlivých skupin plastových materiálů používaných ve stomatologii a na jejich potenciální negativní účinky.
- Kde všude se plasty ve stomatologii používají?
- Požadavky na plasty ve stomatologii
- Hlavní plastické materiály
- Plastů se nemusíte bát
Kde všude se plasty ve stomatologii používají?
Najdete je v mnoha „zubních výrobcích“. Nnapř. :
- zubních výplních
- zubních náhradách
- zubních rovnátkách
- fasetách
- korunkách
- zubních dlahách
- sportovních chráničích.
Jsou potřeba v mnoha technologických krocích zubního ošetření, jako jsou otisky a výroba modelů. Dále se v zubním lékařství běžně používají plastové jednorázové plastové pomocné nástroje – injekční stříkačky, plastové odběrové nástroje, dokonce plastové vrtáčky.
Požadavky na plasty ve stomatologii
Na plasty používané ve stomatologii jsou kladeny extrémně vysoké nároky. Materiály musí být excelentní z hlediska svých mechanických, chemických, biologických, biokompatibilních a také estetických vlastností.
Dalším požadavkem je také dobrá zpracovatelnost, pevnost, tvrdost, nenasákavost a stálost v prostředí dutiny ústní. Materiály musí být navíc chuťově inertní a nesmí zapáchat.
Hlavní plastické materiály
Mezi hlavní plastické materiály používané ve stomatologii jsou:
- Polymetylmetakrylát (PMMA)
- Polyamidy
- epiminové pryskyřice
- epoxydové pryskyřice
- kompozitní a fotokompozitní materiály
- otiskovací hmoty – polysilikony, polysiloxany a polyétery
- gutaperča
Hlavní plastické materiály spadají do skupiny polymerů nebo kompozitních materiálů. Přečtete si, k čemu se používají a jaké mají vlastnosti.
Polymetylmetakrylát (PMMA)
Jde o nejpoužívanější polymer používaný při výrobě zubních náhrad. Obecně se mu říká „pryskyřice“. Jde o materiál snadno zpracovatelný a opravitelný, má dobré mechanické vlastnosti, je stálý v prostředí dutiny ústní a lze jej barvit. Nejčastěji je používán při výrobě snímacích zubních náhrad, provizorních můstků a provizorních korunek.
Navzdory mnoha novým materiálům je PMMA stále nepřekonaným protetickým materiálem díky kombinaci mechanické pevnosti, stálosti a biokompatibility.
Polyamidy
Polyamidy jsou ekvivalentem PMMA. Používají se pro výrobu snímacích náhrad hlavně u pacientů alergických na PMMA. Jsou známé pod komerčními názvy Flexite a Deflex. K jejich nevýhodám patří příliš velká pružnost a velmi obtížně se opravují.
epiminové pryskyřice
Epiminové pryskyřice (neboli epoxidové fenolické systémy) se využívají k výrobě provizorních korunek a můstků. Jsou snadno zpracovatelné a mají relativně dobré mechanické vlastnosti.
epoxydové pryskyřice
Používají se jako tzv. „sealery“ – utěsňující materiály – při vyplňování kořenových kanálků. Mají dočasné antibakteriální účinky. Vynikají zatékavostí a snadným zpracováním.
kompozitní a fotokompozitní materiály
Kompozitní / fotokompozitní materiály jsou v současnosti nejčastěji používanými materiály při zhotovení zubních výplní. Tyto materiály jsou směsí organické pryskyřice (BIS‑GMA, BIS-EMA, UDMA, TEGDMA) a anorganického plniva. Polymerují chemicky (smícháním dvou složek), nebo světlem (světelnou aktivací chemického spouštěče polymerace). Umožňují zhotovení estetických výplní.
Kompozitních materiálů existuje mnoho typů. Liší se typem pryskyřice a použitým plnivem. Typ plniva udává jejich vlastnosti, ale také indikaci (vhodnost). Nejpoužívanější jsou mikrohybridní (obsahují částice plniva o velikosti 0,04–1 µm) a nanohybridní (obsahují směs částic plniva o velikostech 0,4–5 µm a velikostech 1–100 nm) materiály. Jako plnivo se většinou používá SiO2, Al2O3, CaF2 . Přesné složení kompozitních / fotokompozitních materiálů není veřejně známo, protože je předmětem patentové ochrany výrobců.
Všechny tyto materiály podléhají přísným testům použití v humánní medicíně. Po polymeraci (ztuhnutí) u těchto materiálů nedochází k uvolňování nadlimitního množství žádných nebezpečných chemických látek. Při zhotovení výplně z kompozitních a fotokompozitních materiálů v ústech musí být dodržena technologická kázeň. Celý proces zhotovení výplně vyžaduje suché prostředí. Nezbytností je tedy použití izolace opravovaného zubu – koferdam (gumová blána, která zamezuje kontaminaci opravovaného zubu slinami nebo krví).
Aby kompozitní / fotokompozitní materiál na zubních tkáních dobře a dlouhodobě držel, je nezbytné jej připojit tzv. bondovacím systémem. Bondovacích systému je několik generací (v současnosti 8) a neustále se vyvíjejí. Jednotlivé složky obsahují různé pryskyřice (dimethakryláty, MDP) bez obsahu plniva. Řídká pryskyřice zateče do mikroprostorů dentinu nebo naleptané sklovině a zajistí velmi pevnou vazbu s vlastním materiálem výplně.
Otiskovací hmoty
Otiskovací hmoty na bázi chemických polymerů představují zvláštní skupinu materiálů. Jde o polysilikony, polysiloxany a polyétery. Tyto látky mají vysokou elasticitu, nejlepší schopnost reprodukovat detaily a objemovou stabilitu. Používají se pro přesné otisky při výrobě zubních náhrad, můstků korunek, faset. Polysilikony a polysiloxany mají také využití při dočasném podložení snímacích protéz.
Gutaperča
Jde o přírodní polymer získávaný ze stromu Palaquium. Používá se v endodoncii (ošetření kořenových kanálků) k zaplnění kořenových kanálků. Gutaperča je biokompatibilní, relativně snadno zpracovatelný, stálý materiál.
Plasty používané ve stomatologii pro 3D tisk
Rozvoj aditivní výroby (3D tisku) umožnil ve stomatologii zhotovovat modely, zubní náhrady a neviditelná rovnátka přesně na míru. I tyto materiály musí splňovat náročné požadavky na biokompatibilitu, mechanickou odolnost, povrchovou úpravu a rozměrovou stabilitu.
Ve stomatologii se v 3D tisku používají různé materiály: fotopolymery, syntetické polymery, termoplasty. Každá kategorie zahrnuje specifické materiály určené pro různé klinické aplikace.
Fotopolymery (UV pryskyřice)
Fotopolymery jsou tekuté pryskyřice, které tuhnou vlivem ultrafialového nebo modrého světla v technologiích SLA, DLP. Používají se k tisku modelů, otiskovacích lžic, snímacích náhrad, provizorních korunek a můstků, chirurgických šablon a „neviditelných rovnátek“.
Tyto fotopolymery poskytují přesnost a hladký povrch pro estetické rekonstrukce. Přestože jsou mechanické vlastnosti 3D tištěných polymerů často nižší než u konvenčně vyráběných náhrad, splňují příslušné normy a jejich biokompatibilitu lze zvýšit dodatečným vytvrzením.
Syntetické polymery a termoplasty (FDM, SLS atd.)
Syntetické polymery zahrnují širokou paletu termoplastů používaných v technologiích FDM, SLS či Binder Jetting. Jsou levné a jednoduše se zpracovávají, jejich přesnost je nižší než u fotopolymerů. Syntetické polymery pro práškové a pryskyřičné technologie jsou např:
- Polycaprolakton (PCL) a PLGA jsou vstřebatelné polymery využívané pro 3D tištěné tkáňové nosiče a tkáňové inženýrství.
- Polyether ether keton (PEEK) je excelentní termoplast s modulem pružnosti blízkým kosti. Je chemicky stabilní a nealergenní. PEEK se tiskne metodami FDM a je možným kandidátem na zubní implantáty.
Plastů se nemusíte bát
Všechny plastové materiály, pryskyřice a kompozitní materiály používané ve stomatologii splňují nejnáročnější požadavky na biokompatibilitu a netoxičnost. Alergické reakce na plastové materiály používané ve stomatologii jsou velmi vzácné.
Díky rychlému rozvoji dentálních materiálů a unikátním vlastnostem nových syntetických plastových materiálů se bude ve stomatologii stále více těchto materiálů využívat. Z toho nemusíte mít jako pacient strach. Všechny tyto materiály používané v ČR jsou řádně schválené. Navíc umožňují rychlejší, kvalitnější a prediktabilnější ošetření.
Tento odborný příspěvek připravil MUDr. Jiří Škrdlant
