Ač jsou bílé plomby (neboli kompozitní výplně) moderním materiálem, ve světě se používají již několik desetiletí. Dříve bylo jejich použití omezeno jen na přední úsek chrupu. V zadním části chrupu se vzhledem k pevnosti preferoval amalgám. „Bílé plomby„ je dnes ale možné zhotovit na kterémkoliv zubu chrupu.
U těchto materiálů je ale nutné nekompromisní dodržení technologie zhotovení výplně, jinak velmi často dochází k jejich selhání. Jestliže Vám bílá výplň opakovaně vypadává či byla její životnost pouze několik měsíců, opravdu není na vinně materiál, ale lékař.
Jaké jsou jejich výhody?
Výhody oproti “černému” neestetickému amalgámu jsme si nastínili v minulém čísle našeho newsletteru. Mezi vlastnosti, které dělají z tohoto materiálu obrovský pokrok ve výplních patří zejména:
- Barva kompozitního materiálu je dostupná v řadě odstínů a transparentnosti. Díky tomu je možné zhotovit výplň tak, aby ani v předním úseku chrupu nebyla vidět.
- Pevnost je podobná přirozenému zubu. V tomto směru je tedy kompozitní výplň šetrnější než keramická výplň, která je tvrdší než protilehlé zuby.
- Tvar materiálu zůstává časem neměnný. Nemůže tedy působit jako klín, který zub časem poškodí. To je známé negativum amalgámu.
- Kompozita jsou schopné tzv. mikro-mechanické retence – tj. pevně se přilepí k zubu a tím lépe drží. Navíc pokud je zub již kazem oslabený, dokáží ho zpevnit. Tím se snižuje pravděpodobnost prasknutí zubu.
- Neobsahují škodlivou rtuť.
Jsou v „bílých materiálech“ nějaké rozdíly?
Kompozitní bílé výplně mohou být chemicky nebo světlem tuhnoucí. U chemicky tuhnoucích hmot se smíchá tekutina s práškem nebo 2 pasty. Tyto hmoty jsou považovány za méně kvalitní. Je nutné přesné odměření, vytvrzení není tak dokonalé a nedají se barevně vrstvit, takže estetický výsledek je značně nedokonalý. Řada zubních lékařů tyto materiály používá z důvodu jejich nižší ceny.
Světlem tuhnoucí kompozitní materiály jsou továrně připraveny již ve finální podobě. Odpadá tedy složité míchání. Umožňují dosáhnout špičkového estetického výsledku.
V poslední době došlo k velkému vývoji ve složení a ve zlepšování vlastností těchto materiálů. Jestliže si tedy přejete bílou výplň, zajímejte se, z jakého materiálu bude…
Proč se často stává, že bílá plomba vypadne?
Hlavní podmínkou úspěchu je naprosté dodržení pracovního postupu během jejího zhotovení. To musí zajistit lékař – tj. má s daným materiálem dostatek zkušeností, disponuje kvalitním vybavením a hlavně si na zhotovení výplně vyhradil dostatek času. Na zhotovení kvalitní kompozitní bílé výplně je potřeba 1-2 hodiny.
Proč jsou některé výplně „viditelné“, i když jsou zhotoveny z kvalitního fotokompozitního materiálu?
Rovněž estetická kvalita výplně je přímo závislá na dodržení všech technologických podmínek při zhotovení výplně (viz níže). Nejčastější chybou, která následně vede k estetické nedokonalosti (tedy viditelnosti) výplně, je nezajištění suchého operačního pole (izolace zubu pomocí koferdamu) nebo ponechání zbytku kazu pod výplní.
To následně vede k nedokonalému přilnutí výplně k zubu a ke vzniku spáry mezi zubem a výplní. Tato spára je okamžitě osidlována bakteriemi, které produkují pigmenty (barevné látky). Tyto pigmenty pak způsobí zabarvení okraje výplně. Samotné bakterie ve spáře pak dokáží demineralizovat sklovinu a způsobit zubní kaz. Nezáleží tedy pouze na použitém materiálu, ale hlavně na nekompromisním dodržení technologie zhotovení kompozitní výplně.
Jaký je tedy správný pracovní postup?
Toto všechno činí zhotovení kompozitní výplně procedurou velmi náročnou na čas. Kvalitní výplň nelze zhotovit na 20 min.
Nejdříve je nutné izolovat ošetřovaný zub od dutiny ústní. Nemůže pak dojít k jeho kontaminaci slinami a bakteriemi a hlavně je zajištěno suché pracovní pole, které je pro dlouhodobou životnost výplně nezbytné. To zajistí elastická blána – koferdam.
Poté je potřeba zbavit zub kazu a všech nečistot. Platí, že dokonale vyčistit mohu jen to, co doopravdy vidím. Jelikož velikost výplně je v řádech milimetrů, používáme na našem pracovišti mikroskop. Po preparaci využíváme k úplnému dočištění a vyhlazení povrchu zubu mikro-abrazi (pískování).
Následně se zub leptá kyselinou ortofosforečnou. Tím se vytvoří povrch, na kterém bude výplň držet. Po opláchnutí necháváme v zubu působit chlorhexidin. Tato látka hubí všechny mikroby, které by mohly na povrchu zůstat. Navíc díky svému složení zvyšuje životnost výplně.
Poté už se nanáší tzv. bond (mezivrstva která spojuje zub s vlastní výplní) a dále kompozitní hmoty samotné. Ty se nanáší v několika vrstvách, které se vytvrzují osvícením polymerační lampou. Neřestí kompozitního materiálu je totiž jeho kontrakce (smrštění) při tuhnutí a nanesením příliš velkého množství kompozitního materiálu najednou by vedlo ke vzniku spáry. To mnoho lékařů bohužel nerespektuje. Postupné vrstvení kompozitních hmot různých odstínů,transparentnosti i tuhosti také umožňuje zhotovit výplň tak, aby byla absolutně neviditelná.
Na závěr je ještě potřeba finálně upravit tvar hrbolků, výplň vyleštit a zahladit mezizubní prostory. Jen tak dostaneme spolehlivou a esteticky dokonalou výplň, která nám bude sloužit mnoho let.
Hradí bílé plomby zdravotní pojišťovny?
děti
Fotokompozitní (tj. světlem tuhnoucí) výplně hradí zdravotní pojišťovny u dětí do 18 let na stálé zuby v rozsahu od špičáku po špičák včetně.
dospělí
U dospělých fotokompozitní výplně nehradí. U nich zdravotní pojišťovny hradí pouze „bílé“ výplně z chemicky tuhnoucího materiálu (pouze v rozsahu od špičáku po špičák).
Pozor, jedná se o jednovrstvý materiál, kterým nelze dosáhnout dokonalé estetiky (barevnosti). I z tohoto materiálu lze zhotovit trvanlivou (leč neestetickou) výplň. Je k tomu ovšem potřeba použití pomůcek, které zdravotní pojišťovny „neznají“ a tudíž nehradí (např. koferdam).
O problematice zdravotních pojišťoven se můžete dočíst více v našem newsletteru.
